Freedivingový kurz - Level 1
30.8. - 1. 9. 2019, České Budějovice
5 490 KčVíce informací

Minicomp Brno 2018

Úvod> Články>Minicomp Brno 2018
Autor: Radek Dvořák 3. prosince 2018

Účast všech legend, dobrá umístění, dobrá nálada, značné nasazení a mohutná podpora. Tyto obrovsky silné předpoklady úspěchu vyústily v neuvěřitelnou afterparty na Minicompu v Brně.

V kompletní sestavě Radek, Helča, Honza, Majkl, Ondra a Saša jsme vyrazili dobývat Brno v dalším freedivingovém klání. Závody se konaly na bazéně na Kraví hoře. Vskutku krásný bazén s výhledem na Špilaz s Brnkem jako na dlani. Vidět najednou celý Brno prostě chceš!

Závodilo se ve statice v dětském bazénu, jehož teplota byla 29 °C, což mně osobně (Radek) moc nevyhovuje. Zbylé disciplíny byly dynamika bez ploutví a klasická dynamika, přičemž každý závodník si mohl vybrat pouze jednu z nich.

Do bazénu se ke statice, již tradičně mezi prvními, pustil Johny a vyšrouboval to až k času 6:16. Ovšem díky stažení a opětovnému nandání haubny dostal červenou kartu a pokus byl neplatný. Honza ale ukázal charakter Legendy z Budějc a celou situaci bral i přes velmi přísný verdikt rozhodčího s humorem, a samozřejmě s ponaučením pro příště.

Pomstít Johnyho se vydal Radek, který měl s brněnským Minicompem nevyřízené účty. Před dvěma lety neustál svoji statiku a dostal červenou kartu kvůli blackoutu. Letos, už o dva járy zkušenější Radek společně s Helčou, vedli propracovaný ponor až na hranu možností. Bílou kartu a v tom momentě nejlepší statiku Minicompu slavili s časem 6:45. Na řadě však byla ještě esa jako Mateusz Malina nebo Peter Durdík.

Majkl nezklamal. Propracovaným koučingem Honzy a později svým výkonem 3:38 zapsal další body do statistik budějického týmu. Až Majkl začne těžit z jeho rychle klesající tepové frekvence, budeme jistě svědky ukrutných časů! Další bílá dodala týmu sebevědomí. Nutno dodat, že náš houf, stylově sladěný do triček se znakem Legend budil značný rozruch.

Poslední mohykán Ondra na sebe kladl vcelku vysoké nároky a s nahlášeným AP 5 minut budil respekt kudy chodil. Během warm-upu jsme s lehkostí vyřešili zatékání do masky, absenci nose clipu a už jsme jeli soutěžní pokus. Radek, tentokrát v roli kouče, s Ondrou komunikoval a dbal na to, abychom sebrali další bílou kartu. Celý pokus proběhl v pohodě až do luxusního času 5:35, který hodil Ondrovi 6. místo. Nutno dodat, že bez podpory Saši z místního bufetu by to byl výkon jistě tristní.

Na dynamice Honza s monoploutví vyrovnal své osobní maximum 125 metrů, a s čistým protokolem si spravil chuť. Všichni jsme měli radost, že koncentrace a zen dali dohromady výsledek v podobě slov národního trenéra a rozhodčího Petra Valy: „Takhle to má vypadat!“. Honza ten den předvedl nejlepší dynamiku mezi Legendami.

Majkl chtěl poprvé na závodech otestovat novinku dynamiku bez ploutví. Jako cíl si dal 2 otočky, a to bez trablí splnil. Na jistotu tam poslal 58 metrů a bral druhou bílou kartu. Následně reprezentoval Legendy dobrým vzezřením, podporou týmových kolegů a velmi nadsázkovým „hejtováním“ soupeřů.

Ondra s Radkem plavali v jedné rozplavbě a byl to hypnotický souboj v „dé en efku“, kde Ondra zaplaval 91 metrů a Radek rovnou stovku. U Radka se jednalo o hodně hraniční výkon a bez práce Helči, která ho vykřičela ke správnému protokolu by jistě bílou nebral. Takhle se však zadařilo oběma a šlo se na pivo. Šlo se na pivo za doprovodu průpovídky Romana Ondrůje:“To bylo na hraně, pane Dvořák!“

Na afterparty jsme se extrémně těšili. Dobře jsme pokecali, snažili jsme se vydražit model žraločí ploutve na podporu boje proti likvidaci žraloků a pak jsme se do toho obuli. Jediný Johny a Helča si pamatují celý večer. Ondra tvrdil Saše, že cestu domu zvládl v pohodě sám, Radek a Majkl se ztratili ve víru velkoměsta a Johny vlezl oknem do vily, kde jsme byli ubytovaní. Vlezl dovnitř oknem ve třetím patře. Co na tom, že do jiného pokoje, kde vyděsil Sašu, která si v ten okamžik prožila moment přepadení. Stojí za zmínku, že Johny našel cestu na ubytování z centra na základě určení světových stran. Všichni jsme se ve vile nad ránem sešli a po krátkém spánku vyrazili domů.

Co dodat závěrem. Snad jen, že Legendy z Budějc by slušně obstály nejen ve freedivingu, ale také jako průvodci (zejména po Brně) a horolezci. Z Brna se zkrátka odjíždí velmi těžko. O to lépe se nám pojede zpět zase příští rok. Kubánskou pěst na to!